Oběť - Agresor - Soudce - Spasitel

4 archetypální emoční vzorce vnitřního dítěte


Oběť - Agresor - Soudce - Spasitel


V tomto článku si představíme, jak fungují čtyři základní emoční vzorce / mechanismy na úrovni našeho vnitřního dítěte. Je možné, že u sebe rozpoznáme jeden nebo vícero těchto mechanismů, jak fungují v určitém propletenci. Cílem není zaškatulkovat se do jednoho z těchto typů a zůstat v něm - cílem je naopak tento mechanismus u sebe uvidět, pochopit, demaskovat a vystoupit z něho - jako když se had svléká z kůže. (U každého archetypu naleznete způsob, jak to "udělat".)

Pojďme se projít naší vnitřní krajinou. Uprostřed pomyslného kruhu se čtyřmi archetypy v každém rohu se nachází jezero. Toto jezero symbolizuje naši tvůrčí sílu nezatíženou vinou, naše zdravé a spontánně se projevující vnitřní dítě. Zde jsme sami sebou. Zde přirozeně cítíme. Nepotlačujeme svou životní sílu ani emoční reakce. Vystoupili jsme z bludného kruhu viny. Had se vysvlékl ze své kůže, kterou již nepotřebuje.

Občas se v životní sinusoidě tyto emoční reakce vracejí a znovu objevují, ale nyní, když si je již uvědomujeme, se jich více a více vzdáváme a přibližujeme se po pomyslné spirále ke středu, do jezera, k prameni života, k naší vlastní unikátní životní esenci.

Jestli chcete, můžete si (po přečtení článku) nakreslit kruh rozdělený na 4 kvadranty a každý si vybarvit libovolnou barvou v míře, v níž tušíte, že se vás daný emoční vzorec týká. Získáte tak jakousi pomyslnou mapu krajiny vašeho vnitřního dítěte. Doprostřed kruhu si nakreslete spirálu. Do kvadrantů si připisujte si poznámky a postřehy - vlastní objevy a zjištění ohledně daných archetypů.

Bon Voyage!


1. Oběť / Trpící 



  • prvotní spouštěč: v reakci na bolest a zranění jdu do pozice slabosti a hledám vnějšího viníka
  • strategie: jde o fatální a destruktivní způsob skrytého boje vedený z pozice (narativu) oběti, jehož cílem má být potrestání viníka (hříšníka, tyrana, agresora);
  • co chci a očekávám
    • chci být považován okolím za nevinného
    • čekám, že odsoudí a potrestají viníka (agresora)
    • podtyp "mučedník": chci vzbudit lítost na straně tyrana, dokud nedostanu to, co chci (takové chování ale tyrana naopak dráždí k ještě větší agresi, protože jej upozorňuje na jeho vnitřní zraněnou / poníženou oběť - jeho agrese zesílí, čímž se oba dostávají do gradující spirály)
  • reálný výsledek
    • ocitám se v kruhu neřešitelného utrpení
    • nacházím se sám v žaláři, do něhož jsem chtěl uvrhnout hříšníka (agresora)
  • základní nepravda tohoto narativu: za můj život nese odpovědnost někdo druhý
  • řešení - léčení
    • vzdávám se pozice slabosti
    • otvírám se / čelím bolesti s otevřenou náručí a v pozici síly


2. Agresor / Predátor




  • prvotní spouštěč: ponížení / zneužití / frustrace
    • na níž reaguji potlačením / vytěsněním vnitřního dítěte
  • co potlačuji: zranitelnost, bezmoc, slabost, křehkost; strach, vinu
  • co mě irituje u druhých: zranitelnost, bezmoc, slabost, křehkost (připomíná mi stav mého vlastního vnitřního dítěte, od něhož jsem se kdysi odřízl / odpojil)
  • základní demonstrovaný narativ
    • "Jsem silný."
    • "Já nemám problém - to on / ona / oni má / mají."
  • reakce na zneužití / ponížení: 
    • odreaguji se zneužitím / ponížením někoho slabšího
    • pohrdání, nadřazenost, tvrdost (emoční krunýř)
  • reálný výsledek:
    • neumím požádat o pomoc
    • jsem na všechno sám
    • neumím přiznat bezmoc / slabost
    • nadřazená vyčerpanost
    • neumím se odevzdat
      • neumím-li se odevzdat, pak mohu pouze dominovat / kontrolovat situaci
      • protože z tohoto kruhu ustavičné kontroly nemohu vystoupit, frustrace zesiluje
  • domnělé přesvědčení - nepravda: jelikož jsem byl zkrácen na svých potřebách (frustrace, deprivace) - mám právo si brát, co chci bez ohledu na druhé
  • na čem jsem nepřiznaně závislý
    • na své oběti 
    • s ní potřebuji vytvořit symbiotické pouto
    • vypadá to, že já kontroluji oběť, ale na určité úrovni kontroluje oběť mě
    • bez něj bych musel čelit svému vnitřnímu dítěti; musel bych stáhnout svou projekci
  • co mi schází
    • soucit, ohleduplnost, lidskost
    • uvolnění, hravost, "let go", "to be out of control"
  • co mi imponuje: 
    • síla ve smyslu dominance (oproti síle ve smyslu kreativity / potence)
    • na takového jedince si vytvářím projekci "je silný, tudíž... 
      • ...nemá problém"
      • ...mě může ochránit"
      • v překladu: u sebe na nevědomé úrovni tuším zneužité / zranitelné dítě - on jej zřejmě nemá, takže je v pohodě
      • finální překvapení: on jej nakonec (za krunýřem síly) má také; on je také slabý (nedokonalý, zraněný, plný bolesti)
  • řešení / léčení:
    • akceptovat bezmoc (zranitelnost, slabost)
      • sestoupit do ní, uvolnit se do ní (jako když sestupuji do jezera)
    • znovu přijmout, v náručí pochovat, hýčkat, milovat své (zneužité / malé / bezmocné) dítě
      • vyživit ho, být mu matkou
      • hledět mu s láskou do očí
      • dát mu bezpečí (hranice, mantinely v čase a prostoru) ke spontánní hře

Rovina oběť - tyran tvoří základní vztahovou dyádu. Oběť v sobě skrývá v hlubší vrstvě tyrana, tyran v sobě skrývá v hlubší vrstvě oběť. Na tuto základní rovinu nasedají následující dva archetypy - Soudce a Spasitel.


3. Soudce / Inkvizitor



  • prvotní spouštěč: bolest, frustrace
  • na níž reaguji: potlačením pocitů = necítím nic + racionalizace
    • mentální struktury a zdůvodňování (hlava) kompletně nahradí srdce
  • strategie: 
    • odreagovat si bolest skrze náhradního druhého - "ať se smaží v pekle on"
  • vztah k dalším archetypálním vzorcům: kombinuji pozici oběti i tyrana, důraz se však klade na budování bezpečné mentální věže ze slonoviny a racionalizování
  • reálný výsledek
    • všechno vím, ale nic necítím
  • demonstrovaný postoj:
    • jsem výš / nad / důležitý / mocný / nezranitelný / nepohnutelný
  • domnělé přesvědčení - nepravda: 
    • věřím, že svět by se měl chovat dle mých nároků (já vím nejlíp, jak by to mělo být)
    • pokud se tak neděje, jsem ukřivděný a trpím
    • v reakci na opětovné utrpení své soudcovské křeslo posunu zas o stupínek výš, hradbu mezi sebou a světem zase o centimetr navýším a zesílím
  • řešení / léčení:
    • vzdávám se souzení a trestání 
      • sebe
      • i druhých
    • a vracím se k nevinnosti 
    • a začínám cítit
    • připouštím si, že nemám kontrolu nad situací
      • čímž dochází k hluboké úlevě
      • srdce se mi vrací domů / dolů / k zemi
      • trůn padá
      • srdce objímá zemi
    • otvírám se proudění lásky (dovnitř i ven)
      • mizí sevření, nastává uvolnění všech emocí
    • se ztrátou kontroly jsem otevřený extázi bytí


4. Spasitel / Zachránce  


  • prvotní spouštěč: 
    • bezmoc nebo utrpení rodiče, který od dítěte vyžaduje jeho energii (sílu, pomoc, nedětskou zodpovědnost)
    • nevědomá identifikace s tímto bezmocným rodičem (pravděpodobně obětí)
  • nevědomá strategie: 
    • upřednostňuji pocity druhého nad svými vlastními
    • přebírám přehnanou odpovědnost za druhé
    • chci, aby druhým bylo lépe
    • "ponesu to za vás"
  • zisk z této strategie (co mi to přináší, proč to dělám):
    • zesílený pocit důležitosti, hodnoty, mravní nadřazenosti
    • bezúhonnost, důvěryhodnost
    • přijetí druhými
    • chci někam patřit
    • chci uniknout od své viny / dluhu / problémů (a tak se více zaměřuji na problémy druhých, které se mi z odstupu jeví snažší než řešení mých vlastních)
    • únik z odpovědnosti za svůj vlastní život (čím jej naplním, jaký smysl mu vdechnu?)
  • reálné důsledky: 
    • nenaplněné vlastní potřeby (frustrace)
    • vyčerpání, vyhoření, bezmoc
  • co se vlastně děje
    • svou životní sílu dávám druhým, z čehož čerpám pocit důležitosti, smyslu, hodnoty
  • řešení / léčení:
    • zaměřit se na své vlastní
      • pocity
      • pohledy
      • cíle
      • hodnoty
      • sílu
      • odpovědnost
    • vzdát se závislosti na přijetí druhými
    • vzít si své místo v životě a svá práva (nezpochybnitelné patření do tohoto světa)

(Zdroj: vlastní introspekce)


Rozšíření typologie na 8 archetypů

Na základě inspirace od Martina Šoleho jsem typologii rozšířil o další čtyři mezi-typy.


8 archetypálních emočních vzorců vnitřního dítěte

  • Osa x: submisivita (vlevo) - dominance (vpravo)
  • Osa y: pasivita, studenost (dole) - aktivita, horečnatost (nahoře)
  • Mučedník = Spasitel + Oběť
  • Fanatik = Spasitel + Agresor
  • Šerif = Agresor + Soudce
  • Stěžovatel = Oběť + Soudce

Fanatik

  • neboli Křižák, Husita, Fundamentalista, Terorista, Ezechiel, Rudá Soňa (zapálená komunistka);
  • zapálený pro svou pravdu, přesvědčen o své vyvolenosti, ji násilím vnucuji světu
  • nesprávné pochopení: namísto abych očistil své srdce, očišťuji svět


Jules jako karikaturní ztělesnění Fanatika ve filmu Pulp Fiction 


Šerif 
  • neboli Pan Správný, Policajt, Tyran, Strážce Pořádku a Zákona, Pilát, Pachatel Dobra, Plukovník
    • ženská podoba: Semetrika
  • z pozice Soudce vím, jak by věci měli být (jsem pravda sama, ztělesnění pořádku a správnosti) a agresivně, tyransky a šikanózně to prosazuji
  • ostatní dusím svým pácháním Dobra, ale připadám si ušlechtilý, čestný, pevný a zásadový
  • "jsem stabilita, řád a ochrana: ochráním druhé před veškerým nebezpečím - kromě sebe samého"
  • dráždí mě nepořádek, živly, vyvrhelové, odpadlíci, špína, máničky, černí, žlutí a další barvy pleti
  • točí mě, když nemám věci pod kontrolou, když se do mého poklidného světa vplíží sestry Chaos a Entropie; když se k tomu přimotá ještě sestřenka Náhoda a poslední kapka ne-řádu přeteče, padám do kolen a střílím kolem sebe kulometem (jako Michael Douglas ve Volném Pádu)
  • v naprosté bezmoci (při ztrátě kontroly nad situací) padá do kolen - neboli do protilehlého Mučedníka nebo propadá záchvatům agrese (dochází k fyzickému násilí u jinak slušného muže, do kterého by to okolí nikdy neřeklo - takový slušný a spolehlivý, zodpovědný, s dobrou pověstí...)


Plukovník jako prototyp Šerifa ve filmu Horem Pádem


Stěžovatel / Skeptik

  • neboli Nihilista, Rezignovaný, Apatický Spekulant, Nihilista, Farizej, Brouk Pytlík, Čecháček, Kňoural; 
    • v ženské variantě Fňukna nebo ještě častěji Věčně Nespokojená (nikdy jí není nic dost dobré - pasivní obdoba Semetriky; věčným stěžováním a pohrdáním rozloží mužské železo jako rez a sněť)
  • stejně jako Soudce všechno vím; vím, jak by vše mělo být, ale nic pro to neudělám; mám tisíc výmluv proč něco nejde
  • v nic nevěřím, nic nemá smysl, nemá smysl se snažit; jed jen o to, jak přežít - k tomu použiji kalkulativního rozumu
  • vnitřně jsem zahořklý, rezignovaný, něco mě zklamalo; "zradili mě a opustili", ale já tyto pocity vytěsňuji a buduji obrovské mentální konstrukce o světě a jeho zkaženosti
    •  cokoli se mi v životě stane toto mé přesvědčení jen zesílí "já to věděl, já to říkal!"
  • "o nás bez nás", "to oni / on / ona / ono"
  • generalizované zavržení určité skupiny lidí (muži, ženy, "ti nahoře"...)
  • jeho modlitebna: Hospoda (kde si zahořkle stěžuje a ví, jak by to vše mělo být nejlépe, aniž by sám hnul prstem)
  • po Husitských válkách se atmosféra české kotliny jakoby překlopila z Fanatika do Skeptika / Stěžovatele, kde setrvává až dodnes


Stěžovatelkou ve filmu Kulový blesk je vlastně Máňa schovaná ve skříni; nicméně i inženýr Kotek (Abrhám) je také ztělesněním Stěžovatele / Skeptika - člověka, který svým způsobem rezignoval a emočně žije ve stavu oběti (viz. scéna s přehazováním uhlí)



Mučedník

  • v obměnách jako Trpitel, Chudinka, Zavržený; Psanec či dokonce (v ženské podobě) Černá Ovce, Obětní Beránek, Beránek Boží; Matka Tereza, Svatá Dala; Mirek Dušín, Telátko, Neviňátko; Prorok, Mesiáš, Guru, Posel Boží; Asketa, Sebemrskač
  • chci ukázat, jak trpím a přimět druhé k lítosti a soucitu
  • chci dokázat svou mravní bezúhonnost a vyvolenost
  • za submisivním postojem se skrývá nepřiznaný pocit nadřazenosti, mimořádnosti a sebedůležitosti - "jsem lepší než vy", "jsem výš než vy"
  • hlavní nevědomý mechanismus: 
    • zneužívání sebe druhými - nechávám se (nevědomě) znovu a znovu zneužívat, přičemž se po té cítím jako zneužitá oběť 
    • přebírání tíže a utrpení za druhé - nechávám si "nakládat" (od rodičů, partnerů, příbuzenstva, přátel apod.)
    • proč? protože si tím mohu znovu dokazovat svou víru, že jsem něco víc, že jsem lepší než druzí, čistější, dokonalejší, mravnější, zatímco druzí jsou tak zlí, špatní, amorální, nízcí... pokud jsou druzí tak amorální, pak já - čistý, neobyčejný - stojím nad nimi; postojem mravní čistoty a nadřazenosti si situace generující zneužívání do života sám přitahuji
    • tato strategie může nastoupit už v raném dětství; její součástí může být pocit nadřazenosti nad svými rodiči
    • podvědomě mohu bojovat proti rodiči / partnerovi v pozici protilehlého Šerifa (jemuž jsem zase třískou v oku já)
  • zisk z této strategie: pocit výlučnosti, neobyčejnosti, mimořádnosti, mravní nadřazenosti, vyvolenosti, hrdinství, proroctví, blízkosti "bohu", světlu, vyššímu já - jsem jiný, jsem zvláštní, jsem Někdo 
  • co tahá v pozadí za nitky: nepřiznaně velké duchovní ego
  • co léčí: 
    • ochota vidět naplno, jak moc se znovu a znovu nechávám zneužívat, abych si potvrdil svůj pocit výlučnosti 
    • "raději si přeji být jednoduše šťastný, než být mravně nadřazený a trpící"
    • pád duchovního ega (nabubřelé nezávislé vertikály) je pak spojen s propojením se zemí, horizontálou, přirozeností a obnovenou důvěrou a prouděním ve vztazích (k rodičům a partnerům); jde o bolestné zhroucení iluzí o vlastní mimořádnosti - které si člověk vytvořil - aby jimi zakryl jiný bolestný nedostatek (nenaplněnou potřebu) v dětství
    • mizí pocit výlučnosti, nastává radost z obyčejnosti



3 komentáře:

Ivette Violet řekl(a)...

No v pár jsem se viděla, to se ví :)
Ale chci se zeptat - třeba moc se neztotožuju se zachráncem nebo mučedníkem, ale vím, jak mě občas nadnáší dělat takové ty hezké mini skutky, když si vzpomenu; díky kterým vám poskočí srdce, ale dlouho jsem (už dřív) přemýšlela nad tím, jestli to teda nejsou jen sobecké důvody? Pak si to vůbec neužiju :D

Unknown řekl(a)...

Škoda, že u Stěžovatele není alespoň naznačeno jak z toho ven.

Vojtěch Franče řekl(a)...

Přijmout odpovědnost za svůj život (jsem tvůrce), vstát a začít něco dělat. Přestat řešit druhé, začít řešit své problémy jeden po druhém. Narovnat se, najít něco, na co mohu být hrdý.